Někdo láme srdce, on láme struny. Strunolam má vystudovanou anglistiku a anglický jazyk na FFUK. O poetické dění se zajímá od roku 2012, kdy se do situace nachomejt přes okruh literátů, výtvarníků či hudebníků z tzv. Žižkovského Montmártru. V roce 2014 vydává svůj debut – Křik strun, a od roku 2015 nám slibuje vydání druhé (zatím však nic). Strunolamova poetika má jediný záměr – propojovat se se čtenářem, a čtenářovi umožnit, aby se mohl se čteným ztotožnit a prožít alespoň zprostředkovaně katarzi, jejímž účelem by dle autorova mínění mělo být vysvobození od trýzně každodennosti, všednosti a pocitu bezúčelnosti lidského bytí.

Xerodoth Sigmius, zkráceně Sigma, mezi lidmi také znám jako Zasranej kouzelník nebo Samozvaná dobrá duše pražskejch ulic, je barový recitátor, spoluorganizátor literárních akcí „Poezie, vole!“ a finalista MČR ve Slam poetry za rok 2019. I když se jedná o organismus veskrze nepříjemný, vždy vám rád ubalí cigáro, když zrovna nemáte vlastní. Většina jeho aktuální tvorby se momentálně nachází na facebookových stránkách @Sigmopoezie a všude jinde po síti.

Anežka má dvě ruce na psaní, dvě oči na koukání, jedna ústa na mluvení. Sem tam pořádá čtení v pražských barech. Její rodiče patrně nikdy nečetli životopis žádného básníka, když ji nadšeně podporují v psaní. Část její tvorby můžete naleznout na IG profilu @mondeluza.

Noemi Jónsson, ta jediná ví, co je to opravdu najdeš ji v přírodě, ve městě se ztrácí Část její tvorby k nalezení na ig @paniprodavacka.